My heart (2 část )

7. prosince 2011 v 9:54 | Dawnie :) |  Povídky spike a dawn




Když se Spike vzpomatoval z toho co mu Buffy řekla,
Přišel další šok : Jak jí zachránit
Buffy,Willow,Gails,Andrew,Angel a ostatní řekli Spikovi co je jedniná možnost : Udělat s Dawn upíra !
Spike chvíly váhal ale pak mu došlo že je to jediná možnost Tak souhlasil !
Ale žekl že s tí musí Dawn souhlasit.
Dawn souhlasila a tak tedy šel k bezbrané umírající díce,odhrnul jí vlasy z krku,
pošeptal ji do ucha že ho to mrzí a at mu odpustí.
Nejprve jí lehce políbil na krk a pak si změnil tvář na tvář upíra.
Kousal velmi lehce a pomalu tak aby to Dawn bolelo co nejmín.

Jeho zuby pronikly její jemnou a tenkou kůžítak snadno a lehce.
Její krev chutnala jinak,nějak lépe.
A chvílemi cítil i jahody.


Když se Dawn probudila
cítila, jak jí na krku pulzuje tichá bolest, procitla. Uvnitř ní nebylo nic, jenom krvežíznivá touha. Něco se tam hýbalo, něco malého, co rostlo, rozhodnuté ji celou zaplnit. Chtěla se nadechnout, ale bylo to zbytečné, byla mrtvá. Prudce otevřela oči, její zrak byl mnohem lepší, než jak si ho pamatovala a díky skvělému sluchu mohla rozpoznat hlasy dole v hale. Hádali se! Chtěla se pohnout, ale zjistila, že má ruce a nohy svázané ke konstrukci postele, tiše zavrčela. Hned na to se zarazila, něco takového jí z hrdla nikdy nevyšlo. Zvedla hlavu a na krku ucítila lehkou štiplavou bolest hojící se rány. Ležela ve svém pokoji, ale něco nebylo v pořádku, nějaký hlas v hlavě jí našeptával, aby utekla, aby odsud zmizela do stínu noci, kde na ni čeká její potrava. Měla hlad, obrovský hlad, jako by snad nikdy nic nejedla, ale nenapadalo ji nic, čím by se mohla zasytit. Z hrdla se jí znovu vydralo vzteklé zavrčení a Dawn cítila, jak její tvář nabírá jiné podoby. Svázané ruce si přiložila na čelo a našla tam tvrdé hrbolky, pootevřela ústa a nahmatala v nich pár ostrých tesáků. Až teď jí to všechno došlo, byla upír!

Dawn měla díky tomu sílu a ani ty popruhy jí neudrželi.
Rozrhla je a vyskočila z okna.

Po tváři se jí řinuly slzy vzteku. Běžela dál v chladné noci a necítila její ledovou náruč. Byla mrtvá a touha po krvi v ní rostla. Ani se tomu nebránila, věděla, že to nemá smysl. Utíkala tak dlouho, až se ocitla v centru města a zastavila se až před velkým obchodním domem, zrovna zavírali a všichni ti lidé, kteří chodili kolem, se na ni dívali. Sledovali šílenou mladou holku, která běhá po městě jen v noční košili. Nenáviděla je, nejradši by je všechny vysála, ale zatím na to neměla dost odvahy, zatím se ještě její silná mysl bránila.

§§§§§-------pokračování příště ----§§§§§§§
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama